Encyklopedie

Prosím, vyberte si počáteční písmeno z rejstříku

  • Adaptace

    Přizpůsobení existujícího textu vzhledem k určitým cílovým skupinám, speciálním druhům textů, regionálním jazykovým zvláštnostem typických pro danou zemi.

  • Aktivní jazyk

    Mateřský jazyk tlumočníků.

  • Exotenliste

    Seznam spolkového svazu tlumočníků a překladatelů (XXX) s kontaktními údaji více jak 100 jazykových expertů pro v Německu málo rozšířených jazyků, jako např. afrikánština, běloruština, berberština, kambodžština nebo XXX

  • Znaménko přízvuku

    Znaménka patřící k písmenům jako tečky, čárky, háčky nebo kroužky značí zvláštní výslovnost nebo přízvuk. Např. v polštině (Łódź), srbštině (Ignjić), češtině (Česká), slovenštině (vôl, stôl, kôň), rumunštině (România, în), maďarštině (hűtőszekrény), francouzštině (é, è, ê). Tato znaménka mají v různých jazycích rozdílné významy.

BooksNásledně bychom vám chtěli stručně vysvětlit odborné výrazy, bezprostředně související s nabídkami a službami firmy Bohemian Dragomans.

Nejprve samozřejmě překladatel, tlumočník, který převádí fixovaný, tedy písemný text.

Úkoly korektora a lektora spočívají ve zpracování provedeného překladu, každého z nich jiným způsobem.

Následně jsou podrobně popsána tato tři povolání a jejich oblast činnosti.

Překladatelé – překlady

Povolání překladatele existuje již několik století. Zčásti se překlady dochovaly průběžně, jiné byly objeveny při vykopávkách nebo jiným způsobem. Přesná historie překladu je známa pouze útržkovitě. K historickým zachovalým překladům náleží církevní překlady, jako např. takzvaná septuaginta. Septuaginta (starořečtina) je nejstarší známý překlad Hebrejské bible. Překladatel tehdy, stejně jako v současnosti, musel mít vynikající znalosti vlastního i příslušného cizího jazyku, jakož i znalosti a porozumění kultury a historie dané země. Překladatel by měl disponovat výrazným citem pro jazyk a být obratný v oblasti komunikačních vzorů a technik, typických pro příslušnou zemi. Označení profese překladatel není v Německu a v Rakousku chráněno zákonem a smí být provozováno bez odpovídajících zkoušek. Výjimku tvoří označení „soudní tlumočník“. Toto označení smí být používáno pouze po absolvování odpovídající kvalifikace nebo po jmenování. Stanovené vzdělání překladatele se řídí právní úpravou dané země, na základě Boloňského procesu ovšem prochází změnami. Na univerzitách a odborných vysokých školách lze např. absolvovat studijní programy diplomovaný překladatel a diplomovaný specializovaný překladatel. V Rakousku lze tyto obory studovat na univerzitách ve Vídni, ve Štýrském Hradci nebo v Innsbrucku. Po dokončení vzdělání lze pracovat pro velké firmy, organizace, správní instituce, překladatelské kanceláře nebo jako samostatně výdělečně činná osoba. Mnoho překladatelů se po krátké době specializuje jako specializovaný nebo literární překladatel, přičemž specializovaní překladatelé se opět specializují na určité obory, jako např. finance, politiku, techniku, ekonomiku, vědu nebo překlad dokumentů.

Lektor – korektura – proofreading / lektorát

Profesní označení lektor pochází z latiny a má význam „čtenář“ resp. „předčitatel“. Úkoly, které lektor plní v nakladatelství, reklamní agentuře nebo v překladatelské agentuře, jsou rozmanité. Kontroluje doručené rukopisy, zda jsou vhodné ke zveřejnění, a přepracovává je v úzké spolupráci s autorem. Lektor kontroluje gramatiku, pravopis, interpunkci, obsah a styl. Kontroluje čísla, jména a historické detaily, které se v rukopisu vyskytují, dbá na jednotný jazykový styl a kontroluje časovou a logickou správnost textu. Lektor kromě těchto činností kontroly rukopisů také udržuje kontakt s nakladatelstvími literárních časopisů, agenturami a knižními nakladatelstvími a sleduje literární trh. Lektor má většinou vysokoškolské vzdělání v oboru jazyků nebo společenských věd. V odborných vědeckých nakladatelstvích jsou lektory nejčastěji vědci, specializovaní na příslušnou vědeckou oblast. Mnoho lektorů se také specializuje na určité druhy textů jako reklamní texty, odborné vědecké texty nebo diplomové a studijní práce. Práce lektora předpokládá rozsáhlé všeobecné znalosti, jakož i dobré znalosti cizích jazyků. Pro lektory existuje řada možností dalšího vzdělávání. Důležité je neustálé pokračující vzdělávání v oblasti odborných jazykových znalostí a ve všech vědeckých oborech, ve kterých lektor působí. Lektoři ale také pracují v příbuzných oborech, jako např. grafika a marketing

Korektor – korektorka – DTP revize / korektorát

Pojem korektor má jazykový původ v latině a v překladu znamená „zlepšovatel“. Pro vykonávání profese korektor/korektorka je nutné buď jazykovědné studium, studium speciálního oboru, potřebného pro příslušný text, nebo vzdělání v oborech tisk, konečná úprava tisku, příprava digitálních dat nebo mediální produkce. Korektor ručí za dodržení aktuální úřední úpravy pravopisu, jakož i správné interpunkce, gramatiky a typografie. K označení chyb nebo změn se používají opravné značky (DIN 16 511), které jsou uvedeny a vysvětleny např. v encyklopedii Duden. Po dohodě se zadavatelem jsou změny znovu provedeny také přímo na obrazovce, tzn. v souboru. Korektor v protikladu k lektorovi neupravuje styl ani obsah textu. Korektoři/korektorky působí v nakladatelstvích novin, knih nebo časopisů, jakož i v tiskárnách nebo v online médiích. V tiskárnách je to navíc korektor v oddělení sazby. Ve velkých provozech je většinou zřízeno vlastní oddělení – korektorát, které se řadí k přípravě tisku. Korektor se z hlediska organizace nakladatelství řadí k sazbě a ne k redakci.

Rejstřík

Prosím, vyberte si počáteční písmeno z rejstříku

  • Adaptace

    Přizpůsobení existujícího textu vzhledem k určitým cílovým skupinám, speciálním druhům textů, regionálním jazykovým zvláštnostem typických pro danou zemi.

  • Aktivní jazyk

    Mateřský jazyk tlumočníků.

  • Exotenliste

    Seznam spolkového svazu tlumočníků a překladatelů (XXX) s kontaktními údaji více jak 100 jazykových expertů pro v Německu málo rozšířených jazyků, jako např. afrikánština, běloruština, berberština, kambodžština nebo XXX

  • Znaménko přízvuku

    Znaménka patřící k písmenům jako tečky, čárky, háčky nebo kroužky značí zvláštní výslovnost nebo přízvuk. Např. v polštině (Łódź), srbštině (Ignjić), češtině (Česká), slovenštině (vôl, stôl, kôň), rumunštině (România, în), maďarštině (hűtőszekrény), francouzštině (é, è, ê). Tato znaménka mají v různých jazycích rozdílné významy.